Přidat odpověď

Jak staré jsou tvoje děti?

Ten přítelův syn?
1) leze na něj puberta
2) vyloženě provokuje, je na vás dospělých, abyste to ustáli
3) nezná tě a asi se mu nelíbí myšlenka, že má táta přítelkyni - snaží se tě vystrnadit a shodit, což je dost přirozené, dítě v principu není ušlechtilý uvědomělý tvor myslící především na blaho svých rodičů

radila bych ti
- vyhnout se tomu, že po něm něco chceš ty osobně, ani maličkosti, tím se vyhnout "půlhodince blbých argumentů"

- případně, pokud je přítel trochu rozumný, řešit argumentační lapsy tohoto druhu tím, že řekneš něco ve smyslu "nejsem tvoje máma, poroučet ti nebudu" a oslovíš přítele ve smyslu "prosím domluv se se synem, jestli ty skleničky odnese on nebo ty, já je tam potřebuji!" a víc to neřeš - jestli mu přítel ustoupí, ustoupil on a ne ty.

- naopak nereaguj na žádné požadavky nepředkládané slušným způsobem (tak 1 - 2x bych upozornila, že se u nás prosí apod, víc ani ťuk)

- a nevztekej se, nepohoršuj a tak - ono totiž o to puberťákům jde, vytočit tě do vývrtky, nejvíc vítr z plachet jim vezmeš obvykle úplným klidem a ignorováním, předvádět se, když divák nereaguje, je nuda.

- a vážně to nechápej jako boj na život a na smrt. Je to děcko. Třeba nevychovaný spratek, ale ty jsi zkušená, sebevědomá dospělá ženská, on začínající puberťák, který se svého dětského pohledu možná ztrácí u otce místo, které mu náleží, tak strhává pozornost na sebe, jak jen to jde. Kdyby to dítě mělo skutečné sebevědomí, nemuselo by dělat taková hloupá ramena. Vem to s nadhledem.

- (a vlastním dětem bych vysvětlila, že takové chování považuješ za hloupé)