S bordelem v pokoji jsme taky bojovali. Nejdřív se nám osvědčila výše zmíněná metoda "vezmi to a dej to tam", ale to mě po čase přestalo bavit. Nějak to nevedlo dceru k samostatné činosti.
Pak měla jít do první třídy, takže se uzpůsoboval pokojíček. V rámci toho jsme pořídili systém úložných boxů a šuplíků z IKEA a tím se uklízení hrozně zjednodušilo. Majda přesně ví, co kam dát (panenky do jedné bedny, stavebnice do druhé, kuchyňkové věci do další...) a nepotřebuje pomoc.
Ale donutit ji k uklízení bylo stejně náročné. A to jsme nakonec vyřešili, stejně jako další věci, motivačním kalendářem. Do toho se lepí samolepky nebo malují značky za splněný úkol. Stanovili jsme, že prostě ve čtvrtek se uklízí pokoj a přesto vlak nejede. Žádné, teď se mi to nehodí, až zítra... Prostě ve čtvrtek večer jdu kontrolovat úklid (pravda, párkrát jí to během dne připomenu). Pokud by nebylo hotovo, nebude mít značku v kalendáři a tím ztrácí nějaký "bonus", na kterém jsme se domluvili (např. víme, že o víkendu jedeme na výlet, kde budou kolotočové atrakce, takže dohoda zní, pokud budeš mít tolik a tolik značek, smíš si vybrat atrakci navíc, na kterou půjdeš, dobře zabírá i prémie v podobě času na PC, společné hry a pod.) Znamená to ale, že i kdyby to tam třeba v úterý bylo jak po výbuchu, nereaguju a jsem zticha. Jen musí mít kde spát a kudy se dostat ode dveří k posteli. Musím říct, že nám to skvěle funguje, zatím se ještě nestalo, že by ve čtvrtek nebylo v pokoji uklizeno. A Majda sama je hrdá na to, že to zvládla.
Předchozí