Hoj, tak jsem zabředla do dumání o svých zkušenostech, že jsem zapomněla dodat pointu.
Totiž myslím si, že BĚŽNÝ rodič (ne pan Dokonalý a madam Superžena) vychovává JEN ČÁST dítěte. Tu druhou vychovává škola, spolužáci, kamarádi. A to "běžný rodič" myslím takového, který má naprosto počestný úmysl vychovávat dítě co nejlépe a investovat do něj svůj čas, tedy například i cenzuruje pořady v televizi (malým dětem, pubošům asi už dost těžko), počítačové hry mají omezené časově, a místo toho si s dítětem jdou zahrát třeba Carcassonne anebo na výšlap po okolí. Přesto i tyto děti můžou narazit na blbou partu, pitomého pedagoga a podobně.
A i rodiče, ti běžní, budou též těžko tak dokonalí, že za a) v podstatě ihned rozpoznají povahu dítěte (jestli potřebuje spíš povzbuzení anebo spíš autoritativnější přístup), a za b) jsou schopni překonat svou vlastní povahu (mírní rodiče zavrtaní do knih a víceméně nepraktičtí, a syn živel potřebující pevnější vedení a také vybití energie sportem a kutilstvím; náš případ
).