Přidat názor k článku Bolí to, ale život jde dál

Téměř stejný příběh se mi stal na jaře roku 2006. Také dva proužky na těhotenském testu, velká radost - moje první těhotenství. Na UTZ byl vidět gestační váček, dle PM 6.týden. Doktorka mně objednala za 3 týdny, že to už bude srdeční akce.
Ale já měla pořád takový divný pocit - žádné příznaky, žádné nevolnosti, pnutí prsou, nic. jako bych ani nebyla těhotná. Tak nějak jak kdybych to tušila...
Asi za dva týdny jsem začala mírně špinit, nic velkého. Ale hodně jsem se lekla a manžel mně vzal do nemocnice na pohotovost. Tam zjistili, že je plod malý, velikost vůbec neodpovídá 8.tt ve kterém bych měla být a ani srdeční akce nebyla vidět. Navíc už se plodové vejce začalo odlučovat od děložní výstelky, takže byl diagnostikován zamklý potrat. Ještě udělali kontrolu druhý den ráno, ale nic se nezměnilo a já šla na vyčištění dělohy. bylo to velmi smutné, ale jak říkám, tak nějak jak kdybych to celou dobu tušila, že není vše jak má být.

Po 4 měsících, které tedy byly nejdelší v mém životě, jsem znova otěhotněla. A vše bylo hned od začátku jiné - pořád mi bylo špatně, byla jsem unavená, točila se mi hlava - prostě klasické těhotenské příznaky. A vše bylo v pořádku. Narodil se nám zdravý synek Filípek, nyní jsou mu dva roky a my čekáme druhé děťátko.

Takže doufej v lepší zítřky a za rok už třeba budeš chovat svojeho malého broučka. Přeju ti moc štěstí, časem to přebolí.