Přidat názor k článku Bolí to, ale život jde dál

Tak to vidíš, během chvíle tolik příspěvků k tvému článku. Já jsem další z těch, která si tím prošla. Koncem dubna tohoto roku, v 10. týdnu, ale fazole se od 6. týdne nezvětšila. Prodělala jsem chřipku a když jsem pak šla na UZ, trochu jsem se bála, ale podobně jako ostatní jsem ani netušila, že něco jako zamlklé těhotenství existuje, pořád jsem si říkala, že bych přece krvácela nebo měla bolesti. A ono nic, jen mi paní doktorka sdělila, že chybí srdeční akce a je to malé. Na revizi jsem šla hned druhý den a měla pocit, že je to jen blbý sen. Rozbrečela jsem se až doma a prořvala a proležela celý víkend, to prázdno je strašné. Po víkendu jsem šla hned do práce, kde nikdo nic nevěděl a myslím že to bylo nejlepší, nemusela jsem nikomu nic vysvětlovat, nikdo na mě nebral ohled a musela jsem se otáčet. Informace z okolí o těhotných kamarádkách, herečkách a podobně mě neuvěřitelně zraňovaly, ale chce to jen čas. Léto jsem si užila, cestovala, jezdila po návštěvách. Po 3 měsících, kdy jsme spolu s partnerem nespali, jsme si konečně užili i trochu sexu. Přestože předtím mi trvalo skoro rok než jsem otěhotněla, trocha sexu stačila na další pokus. V září jsem zjistila, že jsem těhule. Po tomto zážitku asi nikdo neprožívá bezstarostné těhotenství, takže si dokážeš představit tu paniku, když jsem začala v 9. týdnu špinit. Teď už jsem zpátky z nemocnice, byl to hematom a těhotenství snad pokračuje. Tentokrát jsem to netajila a najednou mi ostatní, kterým jsem to vyprávěla, začaly líčit svoje příhody. Kolik žen si něco podobného prožilo a i mnohem horší věci. Buď v klidu, těhotenství je vždy rizikové a do poslední chvíle je vše nejisté, můj gynekolog říká, že je naprostý zázrak, že se tolik dětí narodí. Nejsi v tom sama a nemůžeš za to, to je nejdůležitější a můžeš jen doufat, že jednou to vyjde, tak jako to nakonec vyšlo kamarádkám, maminkám, herečkám... a ty jsi bohatší o zkušenost, nepříjemnou, ale cennou. Pro mě byla cenná v tom, že jsem si uvědomila, že mám super partnera, který mě podrží, když cítí, že je zle. Došlo mi, že jsou věci, které nezměním svou vůlí ani svým chováním. A že dítě je zázrak a já si na něj počkám, protože zázraky se dějí.