Přidat názor k článku Bolí to, ale život jde dál

Já to zažila před 4 lety. Na revizi jsem šla cca v 10 týdnu. Byla jsem nešťastná a zmatená, ale když už bylo po všem, tak jsem byla ráda, že můžu začít od začátku. Nečekali jsme ani ty tři měsíce, jen do prvních menzes a pak jsme to zkusili a vyšlo to. První mimi se mělo narodit v dubnu a Martínek se narodil v srpnu. Až s odstupem času jsem se divila sama sobě, že jsem se o druhé miminko vůbec nebála. Nějak jsem věděla, že všechno bude naprosto v pořádku. Vůbec jsem si nepřipouštěla, že by to mohlo dopadnout špatně. Teď jsou mu 3 a je to kus chlapa.
Vždycky to bolí, ale nakonec pochopíš, že tě to jenom posílí.