Přidat názor k článku Bolí to, ale život jde dál

Ahojky,Ja mela taky prvni tehotenstvi zamlkle,byla jsem ve tretim mesici.Chodila jsem taky kazdy tyden na kontrolu nebot jsem to take zjistila moc brzy.Porad nic nerostlo pak byla videt jen tecka a nakonec mi dr. rekl ze neni srdecni ozva.Bylo to hrozne proste sok.Mylo to necekane tehotenstvi a byli jsem radi a stastni a kdyz mi rekl dr. tuto spatnou zpravu myslela jsem ze to nezvladnu.Hned me poslal do nemocnice tam mi udelali revizi delohy a ikdyz to miminko nebylo velke, po probrani jsem se take citila prazdna.Manzel me hodne podrzel tehdy i pak u dalsich nevydarenych (tentokrat uz planovanych) tehotenstvi.Celkem jsem byla tehotna 3x.A ted si uz dva roky davame klid.Dr. nevedi proc se mi to deje.Ja se bojim dalsiho tehotenstvi neb naposledy me odvezla rychla.Mam pocit ze bych dalsi potrat nezvladla.Prosim poradte mi jak to mam prekonat.Kdyz bych spinila da se neco delat abych o miminko treba neprisla?Dr. me vzdy vysetrili a bud to bylo uz spatne nebo me poslali domu ze je to vse dobre.A za par dnu byl tomu konec.Brala jsem leky na udrzeni dufaston.A prave u tretiho jsem brala i na redeni krve leky a stejne to dopadlo spatne.Nevim co mam delat.Vim ze mi nikdo nezaruci "tak a ted uz vam to vyjde" to ja vim.Ale jak se mam hodit do klidu a verit ze to vyjde.Verila jsem trikrat a nic.PROC???A nikdo mi nedokaze rict proc vsichni rikaji vysledky jsou v poradku.Diky mejte se...