Přidat odpověď

Cow, já jsem nevzdělaná zřejmě, protože jsem se sester ptala, jak je venku, co bude k večeři, kdy přijde matrikářka a jestli už porodila kolegyně, s níž jsem měla sdílet protekční nadstandart.

Byly to milé komunikativní holky. Samozřejmě , že interní směrnice například nedovolovala matkám lítat s dětma z patra do patra, aby sebou nešlehly 12 hodin po porodu a také se velmi obecně hovořilo o tom, že je nedobré mít děcko v posteli. Nicméně, já jsem nebyla v porodnici za bojovníka za lepší svět, ale za mutter, takže jsem například ocenila měkkou náruč staniční, když na mě došly hormony a potřebovala jsem se zcela nepochopitelně vybrečet. Navíc personál klepal nebo alespoň opatrně nakukoval. Jediný co mě přišlo rušivý, bylo, když mi uklízečka savovala cimru, chválila mi děcko a zároveň mi sdělila, že jedno z těch dvojčátek dole nepřežilo. To mě dost vyhodilo v té situaci z rovnováhy.

Bylo to v Plzni ve staré už neexistující porodnici.