Přidat odpověď

dnes s odstupem nechápu toto:
1. proč nás dětské sestry učily přebalovat před kojením
2. proč nás nutili dítě vážit před i po kojení i přesto, že si ho jednou denně vážili sami a dítě normálně přibývalo (chápala bych to pouze u potřeby zjištění kolik dítě vypije pokud by byli nějaké potíže s kojením a i potom určitě ne před a po každém kojení)
Tyto dvě věci byli pro mě i dítě hodně stresující
Dítě mělo hlad, křičelo, já místo abych mu dala pít, jsem ho mazala přebalit, zvážit, pak kojení, pak zase vážení. Stejně sem si poslední den výsledky vážení cucala z prstu.....Bohužel to přebalování před kojením mi zůstalo u prvního syna i na doma (nějak jsem to měla zafixované a myslela že se to tak má dělat) až u druhého mi došlo, že nejdřív přece uspokojím potřeby dítěte a navíc, že nejvíc vylučuje právě až po kojení.
Co mě též hodně zaujalo bylo to, že zcela očividně bojoval pediatr proti sestrám. Byl to doktor co měl hodně načteno o kojení, samo nemohl vědět jaké to je, když je chlap, ale teorii měl zmáknutou. Sestry si ale dělali co chtěli, dokonce jsem ho jednou slyšela jak je jebe, že "když má maminka problém s kojením a snaží se rozkojit tak jí nemůžou dítě na celou noc vzít k sobě."
No a naposled to co mě trápí nejvíc:
Proč dítě rychlostí blesku odstřihnou, odnesou, ošetřují, umývají atp. aniž by mi ho aspoň na vteřinku ukázaly jako prvnímu? Bojí se toho abych neřekla, tak a nechte mi ho tady, zakryjte nás a jen pozorujte? Tak to se bojí oprávněně
Když jsem se na porodním sále zeptala zda si můžu dítě nechat u sebe, dostalo se mi těchto odpovědí (podotýkám, že se narodil zdravý kluk)
1. Dítě musí do vyhřívané postýlky
2. Jejich zkušenost je, že dítěti je po porodu spíš špatně, je unavené a rozhodně se nepřisává.