Zaujala mě vaše diskuse na téma zda " na vodu " nebo ne. Přiznám se, že jsem v 31.týdnu těhotenství - podotýkám rizikovém - sjela část horního toku Vltavy od Soumarského mostu - Lipno ( je to téměř 30km ).
Nepovažuji se za člověka, který by dělal zbrklosti, ale jak konstatoval můj manžel, asi se mi tím těhotenstvím uvolnila nějaká další hemisféra v mozku, která si přeje dělat blbosti - promiňte mi ten výraz - a všechno honem stihnout. Nejraději bych hrála tenis, jezdila na kole a tobogánu, chodila divoké tůry po horách .. jako kdyby mělo porodem miminka, na které se moc těšíme, všechno končit. Datování před porodem a po porodu ... Musím se přiznat i k tomu, že jsme jeli pouze jeden den, manžel mě dost šetřil, takže jsem se vlastně vezla - nebyla jsem " porcelán, ale celá souprava porcelánu :-) ". Vody bylo dost málo a netekla, takže se dost nadřel a i když mi to neřekl, myslím že ten můj výmysl mu způsobil bolení zad a paží tak na dva dny určitě.
Je pravda, že mi pobavila reakce okolí, když vidělo moje již trochu vystouplé bříško - do té doby si totiž všichni mysleli, že jsem obézní a ne těhotná. Takže můj názor, abych to shrnula - dělejte to, na co se cítíte. Zjistěte si, jestli řeka, kterou chcete jet, má dost vody. A možná opravdu doporučuji jet pouze na jeden den a delší trasu. Spát pod stanem, když je počasí dosti studené, je asi hazard.
Já mám alespoň o zážitek víc.Naštěstí jsem s miminkem nic neprovedla - jenom jsem ho trochu opálila :-). Ale podle toho, jak mi i teď v tom břiše nadskakuje, si myslím, že mu to nevadí.
Srdečně zdraví - Jana
Předchozí