Přidat odpověď

První slova jsem se učila z audio CD do auta, které bylo jako příloha v nějakých novinách. Řídila jsem a opakovala jsem různá slova. Byly tam srandovní výrazy jako "700 piv", ale ty složité číslovky jsem se naučila rychle a měla jsem dobrou výslovnost. Vzali me pak rovnou do mírně pokročilých na IFP (Institute francais de Prague) a i tam jsem byla za hvězdu, když jsem uměla říct 1984 nebo tak Zároveň jsem se sama učila časování sloves (výslovnost podle internetu nebo mi pomohla kamarádka), sama jsem si vybrala seznam asi 300 sloves, které se mi hodily, rozdělila jsem je do tříd podle přehledu conjugaison, naučila se jejich význam, nadrnčela přítomný čas a tím jsem začala. Zároveň jsem začala louskat "Mikulášovy patálie". Ale pak už člověk potřebuje nějaký vedení. Jo a doporučuju intenzivní kurz (sama jsem si dala 4 za sebou, tj. 2.-5. úroveň, když pak skončily, a musela jsem na normální, měla jsem pocit, že veškerý pokrok skončil, a že už jenom zapomínám).

Normální učebnice mě štvaly, zejména co tu někdo zmiňoval Le Nouveau Sans Frontiers - ta knížka se snaží předstírat, že francouzština nic není, a aby tě to nebolelo, tak ti třeba nedá celé časování najednou, ale jen pár jednoduších osob, zbytek necháme o pár lekcí dál... nebo ti mrskne nějaký jev, ale nevysvětlí. Mě spíš dezorientovala. Ale možná bych jí někde našla i s CD (nebo ještě kazetou?).

Jinak přeju pevný nervy, frantíci ti nic nedají zadarmo, mají pocit, že si to musíš zasloužit a protrpět