Přidat odpověď

Pokaždé, když si tzv. stěžuju, jak je můj syn náročný a jak nic nestihám, tak moje mamka i tchýně začnou tu samou písničku o tom, že ony neměly k dispozici jednorázové plínky, že neměly pračku, že neměly paní na úklid, že nechodily na oběd do restaurace atd. Už mě to fakt vytáčí Já nepotřebuju vědět, jak na tom byly ony. Ony v té době nepomáhaly z domu manželovi s firmou, taky nebyl internet a nic v TV, takže je nic nerušilo od plné výchovy. Ale pak se člověk dozví, že bráchu nacpali už v roce a půl do jeslí, protože mamka musela jít pracovat, že babička chodila mamce uklízet a žehlit i nás často hlídala. Tchyně taky musela jít pracovat, takže manžela šoupla své mamce už asi od roku a půl. Takže asi tak.