Přidat odpověď

Jo ještě Prskavko - uvědomila jsem si, že tehdy byly dost běžné vícegenerační domácnosti, takže na děti nebyla často sama jen matka, ale byla po ruce i nějaká ta babička nebo starší teta, která mohla pohlídat, zatímco matka vařila.

Takže naše matky - bylo to víc o fyzické dřině, ale zase to nebyly takový nervy a stres jako dneska, jak stíhat všechno s dítětem za zadkem a jak ho přitom uhlídat, aby se nezničilo. A jak ještě s ním jít na procházku, protože ne každý má rodinný domek, aby děti dozoroval jen piánko s kafem na zahradě.
Tehdy - a na vesnicích bylo naprosto běžný, že se děti "vypustily" i v předškolním věku a ty lítaly na zahradě nebo kolem baráku. Dneska - ve městě nemyslitelný.
Takže šup - vzít dítě každý den vylítat do parku a do terénu na tři hodiny, pak šup, vrátit se a honem honem udělat co je třeba....

Ona každá doba má svý.

Dřív byly hlídací babičky, děti trávily prázdniny u babiček běžně, dneska se u těch samých ženských, co měly hlídání na své děti /teda na nás/ u svých matek, mnohé doporošujeme o ubohý pohlídání na dvě hodiny, když potřebujeme zaběhnout nutně k doktoru.

Zajímavý ale je, jak si pamatuju, že generace našich babiček - matek našich matek většinou pomoc a pohlídání vnoučat nebrala tak "účetnicky" jako naše matky. Prostě to braly jako přirozenou součást života - pomoc s vnoučaty. Dneska už to zdaleka tak samozřejmé není...holt jiná generace babiček.

Takže - každá doba má svý - nebrala bych tu jejich dobu, abych celý odpoledne prala a vyvářela pleny, ale naše doba má taky svý negativa.
A až skončí ta naše MD /delší než ta jejich/, tak zase - ony se vracely bez problémů na svá místa, nikdo ne nevyhazoval z práce, když šly s dětmi na paragraf...to jsou zase vymoženosti, o kterých se může jen zdát nám.

Každé mateřství v každé době je specifický a nedá se říct, že některá generace má výrazně na růžích víc ustláno, než ta druhá.