Aneko, upřímně ti přeju, že sis RD užila a proplula s klidem a všechno hravě stíhala. Jsi jedna z mála
.
Já se přiznám, že jsem měla několik období, kdy jsem byla fakt unavená (a z toho pak nemocná) a pomoc jsem potřebovala. Možná jsem zhýčkaná a neumím si vážit vymožeností doby, spíš to ale bude asi mojí neschopností, že jsem si nedokázala najít dostatek času na vyspání a odpočinek (myslím tím ta určitá období).
Každopádně je jasný, že i kdybys měla na mateřský občas pocity, že nestíháš, nezvládáš, tak tě ani nenapadne si stěžovat jako maminky na téhle diskuzi, protože ani nemáš proč. Tvoje maminka ti nikdy nepředhazovala, že byla lepší, že všechno lépe zvládala..
Moje mamka měla pro mé stavy vyčerpanosti naštěstí pochopení. Taky mi říká, že dřív to bylo jiné (a ne že to měla horší). Uvědomuje si, že ona nás třeba mohla vypustit ven na písek a v klidu uvařit, vyžehlit,.. Kdežto já se svými dětmi musím strávit čas na hřišti, protože v pražském sídlišti bych je samotné ven pustit nemohla. Atd., atp.
Jsem ráda, že neměla řeči a přijela, když jsem měla čtyřicítky horečky a nebyla schopná odvést kluky do školy a školky. A kdyby mi vyčítala, že nic nevydržím, že ona musela zvládnout dvakrát víc, asi by mě to moc mrzelo a možná bych se taky přidala a šla se vykecat na tuhle diskuzi.