Přidat názor k článku Hravé učení aneb bacha, neplašte v zimě medvědy

Jitko, my jsme doma měli počítač velmi brzy, v době, kdy mí spolužáci neměli ani tucha, jak takový počítač vypadá. Já jako miminko spávala v kočárku u sálového počítače... Můj táta byl totiž jedním z těch, kdo sem dovezli jeden z prvních počítačů v republice. Já sama jsem dělala střední školu se zaměřením na výpočetní techniku a v těch dávných dobách jsem ještě pracovala s děrnou páskou. Mého muže PC živí, mne taktéž. Takže o důležitosti zanalostí a schopností práce s PC v dnešní době nepochybuji.

Jenom jsem toho názoru, že dítě se má s PC naučit pracovat, nikoliv si z něj učinit zdroj zábavy. Není to tak dávno, kdy dcerka přišla ze školy s tím, že bude ve škole pozadu, protože děcka si denně hrají na PC hry a ona ne, takže v informatice určitě propadne...
Syn má teprve čtyři roky, ví, že na PC se dají hrát hry, to už mu kámoši prozradily. Umí správně pohybovat myší, umí zacházet se svojí angličtinou atp. Omalovánky používá papírové, hry hraje se ségrou nebo se mnou.

Tím nezatracuji rodiče, co nechají děti hrát hry, jenom tím chci říct, že dítě se může naučit zacházet s počítačem a pracovat s ním i bez hraní her. Každý rok se setkávám se studenty, co jsou "machři přes počítače" a pak z nich postupně vyleze, že umí pustit hru a brouzdat na netu.