Přidat odpověď

Já jsem měla několik spolužáků, kteří přes týden bydleli u babiček, aby rodiče mohli v klidu chodit do práce. A to už to byly dost velké děti, přesto je rodiče doma "nemohli mít", tedy spíš se odmítali přizpůsobit. A fakt nikdo na to divně nekoukal. Ostatně existovaly i týdenní jesle.

Na druhou stranu mně se stalo, že když jsem dávala dceru do školky, ptala se mě ředitelka, proč s ní nebudu doma do 4 let. Tehdy to bylo skoro pravidlem. Přitom dcera je dost slabý ročník a školky se praly o děti.

Mně osobně by vyhovovalo něco mezi tím, být doma maximálně do dvou let, spíš tedy do roka a půl. Mateřská mě štvala hlavně tím, že jsem byla buď pořád sama s dítětem až do večera nebo v komunitě "podobně postižených" a ostatní matky mateřství prožívaly mnohem víc a já jsem se marně snažila narazit na nějakou, která nebude mluvit pořád o dětech.