Sarko,
asi tak - že nemám žádný svůj život jsem měla pocit od narození dítěte, bylo jedno, jestli doma nebo v práci. Teprve poslední cca 2 roky pociťuju úlevu, kdy už nemusím řešit hlídání, dcera se sama dopraví na kroužek a domů, vydrží sama doma než přijdu.
Mít někoho, komu musím být pořád za zadkem nebo zajistit hlídání, mě hodně ubíjelo, zvlášť, když jsem tohle řešila jen já a manžel se tím nezatěžoval.