Přidat odpověď

když si člověk uvědomí, že nejde ani o ty autíčka a nočník, ale o ztrátu iluze, že si své dítě vychovám SAMA a podle svého. Anču úplně chápu, protože ten pocit bezmoci znám. Dřív mě taky rozhodilo, jak si tchýňka s malou vytvoří úpně jiný svět než se mnou (a v něm je spousta nákladných dárků, které pro malou naprosto ztrácí hodnotu). Dnes jsem za to moc ráda, že malá ví, kde platí jaká pravidla. Můj svět zůstal na svém místě, i když jsem nebořila ten druhý, který má s tchýňkou.