Po přečtení článku chci upřímně říci,že rodina byla opravdu pevná a odvážná.
My měli podobný problém,před Lukáškem. 1. genetické testy dopadli dobře,druhé však ne.....návštěva ultrazvuku,nedopadla uplně nejlépe,ale šance,že dětátko bude po porordu a následné operaci žít tu byla. Měli jsme nález na srdíčku,operatibilní. Také jsem se rozhodovala,zda si dítě nechat či ne. Já se rozhodla pro variantu NE. Neuměla jsem si představit,že by mé dítě nemělo žádné dětství,trávilo je po nemocicích a neustálé operace. Takový život jsem pro něj nechtěla. Po UPT přišla šokující zpráva. Mé rozhodnutí bylo správné,v tu chvíli jsem si byla jistá i přes tu bolest,která mě tížila. Děťátko trpělo komplexem genetických vad,které byli neslučitelné se životem. Takže i kdybych se rozhodla donosit to malé,mé rozhodnutí by jen oddálilo bolestnou ztrátu.
Někdy je těžké se rozhodnout o takových věcech a člověk si nikdy nemůže být jist,zda dělá dobře či ne.
Přeji Vám všem při rozhodování co nejčistčí mysl a ryzí srdce. Marcela
Předchozí