Přidat odpověď

Tak já jsem to zpočátku cítila stejně. Problémy s kojením vylučovaly kojení někde na prochajdě na lavičce nebo v cukrárně, nikam jsem se sama nedostala. Občas jsme večer chodili s MM do nekuřáckého baru na zahrádku poblíž našeho bydliště, ale nejvejš na hodku, jak byl hlad, muselo se domů. Já v té době, když malá spala (a bylo to naštěstí dost) byla hodně na internetu.
Skype, známí (skuteční) přes šachový server, lide.cz- virtuální pokec, taky tady rodina.cz, dost výrazně jsem taky plnila nástěnku na spoluzaci.cz, dala jsem se v té době i na facebook, čile jsem mailovala......to mi nahrazovalo komunikaci s lidmi přes den.
Až kolem 4 měsíce se kojení upravilo, tak jsme mohli vyrážet, první kojení v KFC bylo dobrodrůžo, nakonec jsme kojili třeba i ve vlaku.

Jinak jsem hodně četla (při kojení)a začala jsem šít (patchwork). Ted už na šití přes den a čtení zas tolik času nemám, páč malá vyžaduje moc pozornosti. Šít v její blízkosti je nebezpečný, páč mi pořád sahá na ten pedál na zemi, to bych dopadla jako bezprsťák.

Neboj, mně taky přišlo ze začátku, že s malou není moc legrace i když ji miluju. Ale jak vyrostla, tak je s ní legrace habaděj. A je víc volnosti, člověk může vypadnout a dát se do kupy.