Přidat odpověď

Ahoj všem úspěšným i neúspěšným lovkyním. Mám dlouholetého kamaráda, kdysi proběhl krátký románek, pak mě nějakou dobu "tajně" miloval, mezitím jsme měli oba vážnější i nevážné vztahy. Pak jsem si po letech začala uvědomovat, že už je z něj chlap a kromě toho, že si máme co říct, mě začal i fyzicky přitahovat. 2x jsme se spolu vyspali. A teď co dál.. on se do vztahu nějak nehrne. Myslím si, že mě má rád, častěji mi volá, píše, přijede něco opravit, zařídit, je proaktivní. Na druhou stranu mě v podstatě na rande oficiálně nepozval. Když se mu delší dobu (pár dní) neozvu, tak mě už shání, volá několikrát denně, domlouvá se na setkání, ale většinou pod nějakou záminkou (posekat zahradu, přinést novou paměť do počítače, koupí něco do baráku.. aniž bych ho o to prosila), málokdy řekne, že volá jen tak, nebo že přijde jen tak na pokec. Většinou si dáme večeři, ale rozhodla jsem se, že spát s ním nebudu (i když se teda musím hodně držet:), dokud si nevyjasníme, co a jak dál. Na druhou stranu, když bych mu takto často volala já, tak by velmi pravděpodobně vycouval, stačí trochu víc aktivity z mojí strany a jeho aktivita uhasíná. Jednou jsem se ho nepřímo zeptala, jestli bysme nezačli něco vážnějšího, ale trochu ho to vyděsilo, řekl, že neví, co chce nebo nechce a že se nechce vázat (asi před třičtvrtě rokem absolvoval náročný rozchod se slečnou, která to moc psychicky nezvládla). Je mi jasné, že je opatrný, patrně mi taky nechce ublížit, kdyby to náhodou nevyšlo. Mám za to, že fyzicky ho přitahuju velmi, ale nijak na mě nedoráží, v tomto ohledu je to normální slušný chlap. Vzhledem k tomu, jak dlouho se známe a máme i společné přátele, tak vím, že jiné ženské zrovna teď neřeší.
Já bych o vztah s ním zájem měla a protože si myslím, že i já jeho přitahuju, tak si myslím, že šance tam jsou. Nechci ho nějak nahánět, ani to nijak hrotit, taky už mám leccos za sebou.. Jen bych chtěla, aby nám bylo oběma fajn, rodinu zatím zakládat nehodlám, času zas tak moc nemám, takže by se toho pro nás ani tak moc nezměnilo, jen ten pocit, že exituje někdo, o koho se můžu opřít.. Poradíte, jak na něj, aby se nebál jít do nového vztahu a taky mu trochu zamotat hlavu? :) Počkat, jestli se nerozhoupe, nebo vytáhnout nějaké esa z rukávu?