Přidat odpověď

Ivčo, docela drsný. Přeju pevné nervy. Zajdi na úřad práce a za právníkem. Nesmíš vzít nabízenou práci, pokud chceš bojovat. Jestli máš téměř stoprocentní jistotu, že práci nenajdeš, tak to dej k soudu. Prostě někdo takový musí existovat, aby si zaměstnavatel uvědomil, že zaměstnanec není kus hadru.
Z toho vyjádření žen, které nezaměstnávají matky s malými dětmi, je mi fakt smutno, zle, k blití (chybí tu majlík nebo co). Kdo jiný by už měl držet při sobě? I když je pravda, že třeba i v tramvaji se nejvíc nad kočárkem a malým dítětem pohoršují čtyřicátnice :-(. Matka není přece méně výkonná než muž, který chodí do práce celý měsíc, protože on sice má děti, ale na starost je má matka :-(. Muž si přece nebude brát očr, že? Mám ale zkušenost s tím, že i když muž sedí v práci od rána do večera celý měsíc, žena má týden v měsíci očr, tak ta žena toho udělá 2x tolik než ten muž. Který navíc většinou pobírá ještě vyšší plat :-(.
Ne každé dítě je nemocné pořád. A když je, tak se to většinou matka snaží nějak vymyslet, aby nemusela být často doma. Ona je to totiž velmi stresující záležitost být s dítětem na očr. Jednak blbé pohledy v práci, jednak vidina práce co se tam kupí nebo toho, že místo mě dělá někdo jiný. Ale i z toho, že dítě je opravdu nemocné. Při kašlíku a rýmečce si nikdo očr nebere.
Asi mi něco ušlo. Očr platí zaměstnavatel? Jestli ne, tak nevím o co přichází.