Přidat odpověď

Jano, představ si, že doneseš šestitýdenní dítě k pediatrovi a řekneš mu, že jsi unavená z celonočního nevyspání, péče o něj atd. a ať jej někam na dvě hodiny odnese, že se chceš vyspat. Je tohle normální? Jak se asi padiatr zachová? Tohle je ode mne opravdu za vlasy přitažený příklad, abys trochu více proozuměla mému posotji, nemusíš jej akceptovat, to nechci. Podle mne je normální, že má matka po porodu dítě u sebe a systém by v tomto měl matku podpořit a tu její volbu, že dítě nechce respektovat až poté, co se systém posnažil ji v normálním chování (které je osvědčeno tisíci lety vývoje a také výzkumy o tom, že neseparované děti mají větší šanci na trpělivější zacházení matkou) podpořil. Protože toto instinktivní chování bylo u minimálně jedné až dvou generací institucionalizací porodu narušeno.

Společnost nabízí babyboxy, vždy lepší varianta k odložení dítěte, než-li čehokoliv jiného, ale vždy se dané situaci podiví, a to je podle mne normální. Proč se tolik žen pozastavovalo nad tím, když pojišťovna odmítala hradit přítomnost matky u dospělého, silně postiženého syna? Prostě podle mne máme v tomto pokřivená měřítka a postoje, akceptuji Tvůj postoj k možnosti volby, ale sama za sebe jej nepřijímám a znovu opakuji, myslím si, že by splečnost měla podporovat normální - osvědčené chování a až po podpoře a neúspěchu akceptovat odložení dítěte a to jakkoliv starého.