Přidat odpověď
Jano, na to ti odpovím příběhem. Jedna moje kamarádka byla navštívit v porodnici svou přítelkyni prvorodičku, velmi informovanou ženu, dokonce z oboru, které moc dobře teoreticky věděla, co je bonding a jak je důležitý. V tu chvíli byla již druhý den bez dítěte na pokoji, nosili jí ho jen na kojení, tvářila se, že je s tím spokojená. Když tam kamarádka přišla a viděla tu smutnou, nejistou, ztracenou ženu, vzala dítě, rozbalila ho a šoupla jí ho pod košili. Když odcházela, stále ještě se tulili, od té chvíle zůstalo s ní na pokoji.
Možná by to nemusel být personál, kdo matku podpoří v tom, že je matka, ale moudrá žena, která VÍ.
Předchozí