Přidat odpověď

Veroniko,
knížku jsem objevila, když našemu nejstaršímu bylo asi pět. Je ale fakt, že jsem se snažila podobným směrem jít i před tím, ale často jsem nevěděla jak. Navíc nejsem nijak "čistá", často zjistím, že něco, co dětem říkám, opravdu s principy RaR úplně nesouzní. Ale přesto mám pocit, že o spoustě věcí se se synem docela dobře domluvíme, já nemusím ječet a on vcelku chápe, proč něco po něm chci, nebo naopak nechci. A protože to chápe, je ochoten o tom i uvažovat a často nakonec souhlasí, že moje vidění daného problému nebylo úplně blbé
Podle mě nikdy není pozdě, ani u dospěláka.