Přidat názor k článku Markýz de Sade junior

No jo, teď je to už blbý, dokud bylo hezky, tak s ním babička chodila na hřiště mezi děti... já ho odpoledne skoro nikdy nemám, na oběd ho vozíme k babičce a vrací nám ho tak v šest. Dopoledne většinou spí, budí se často až v půl desátý, v deset. Takže s tím chozením mezi jiný děti to bude trochu problém.
Od ledna bych ho ráda zkusila dát do jeslí, ale netuším, jak to zařídit s tím "příjmem". Dřív než v osm ho budit nechci, to by skoro nespal, když usíná v jedenáct.
Chá, veselá historka, včera jsem se manžela ptala, jak by to bylo s event. voděním do jeslí.
Manžel: "No já ho ráno vodit nikam nemůžu, když mám ranní, tak vstávám v půl šestý!"
Já: "Někdy máš taky odpolední."
Manžel: "Přece nebudu vstávat v sedm JAKO BLBEJ."
Zajímavý, automaticky předpokládá, že já můžu vstávat v sedm jako blbá, když dost často sedím u práce do dvou, do tří do rána. :o( Viz teď.
Fakt nevím, jak to zařídit, jestli jesle nebo slečna na hlídání, babičku a dědečka už využívat nechci, přece jenom je jim kolem sedmdesáti a mají toho už docela plný brejle. :o(((
Kolektiv by asi potřeboval, ale pod zvýšeným dohledem. Já se na to necítím, maximálně po hodině bych měla pocit, že se flákám a doma mi leží práce. Je to asi hnusný, jenže co můžu dělat... když nebudu pracovat, tak se jednak dostaneme pod hranici životního minima, dluh na bytě budeme splácet sto let a ještě vypadnu z branže a pak už si ani neškrtnu. :o(