Přidat odpověď

Správně, málokde berou jiný lidi než takovýhle (vzdělané, s praxí, s nadšením) a nabízejí jim naprosto směšné peníze, čímž je odradí takovým způsobem, že začnou pochybovat i o té smysluplnosti vlastní práce, když stejně nemůžou pomáhat tak, jak by bylo potřeba, ale dělají jenom to, co stihnou. Vždycky jsem chtěla dělat v sociálních službách, vystudovala jsem k tomu vysokou školu + nějaké další vzdělávání, dělám si psychoterapeutický výcvik za 100 tisíc, na který šetřím, jak se dá. A výsledek? Kdo je to sociální pracovník veřejnost nic neví, myslí si, že je to buď úředník nebo ta paní, co nahlíží v rodinách pod pokličky hrnců, finanční ohodnocení je k smíchu, naopak spoustu věci, co potřebuju k práci, si musím koupit ze svého, zaměstnavatel předpokládá, že si v půl čtvrté odčipuju odchod a budu tak do sedmi pracovat zadarmo (každý den pokud možno), vláda plánuje odliv peněz ze sociálních služeb... atd. atd. Pracuju v obrovské zavedené neziskovce a přesto je to katastrofa.