Přidat názor k článku Petruška

Ahoj Maceško,
díky.
Kdysi jsem zahlídla na diskuzi dotaz na mě ohledně Petrušky, že vaše Michalka neplakala. Já jsem už nestačila odpovědět.
Naše Petruška plakala, a moc. Ona je typ lítostivého, úzkostného dítěte.
Někde jsem četla, že maminky i u cizího dítěte dokážou rozpoznat, proč dítě pláče. Ale u autistických dětí tohle pozná jen vlastní matka – rozluštit příčinu pláče. Já jsem tohle ani u Petrušky nedokázala. Plakala a my nevěděli proč. Když jsme ji chtěli ukonejšit, ještě víc se rozplakala. Proto jsem u ní musela trávit hodně času, abych zavčas rozpoznala, na co vůbec Petruška reaguje. A to pak ve výchově moc nepovzbudí poznání, když zjistíte, že vaše přítomnost nebo objetí vyvolá v dítěti ještě větší pocit strachu a úzkosti. Kolikrát jsem si říkala, jestli mě někdy bude mít Petruška ráda a jestli mi to pak dokáže projevit. A já jsem si zoufala, jestli právě takové dítě taky budu schopná milovat. Její zvláštní chování a reakce ve mně vyvolávaly taky zvláštní pocity.