Přidat názor k článku Markýz de Sade junior

Šárko, nikdy jsem neřekla, že mne dítě obtěžuje, to mi akorát každou chvíli někdo podsouvá. :o)
Co mi dává rodina - týhle otázce moc nerozumím. Nepřemýšlela jsem o tom, co mi dává nebo nedává, asi jsem fatalista, beru věci tak jak jsou a moc nad nimi v tomhle ohledu "nedumám". Svýho syna miluju, jsem s ním ráda, baví mne si s ním hrát, povídat, těším se na spoustu věcí, který s ním budu podnikat, až bude větší... a jestli mi něco dává, tak dětskou lásku a takový ten pocit, že budu moct někomu něco předat ze sebe. Jinak nevím... co by mi měla dávat? Čistě pragmaticky, rodina toho daleko víc "bere", člověk má daleko víc odpovědnosti, víc se omezuje, musí se naučit být nesobecký... to proboha není stížnost, to je konstatování. :o)