Přidat odpověď
Petro Neomi, jak kdy a jak kde. V mém někdejším záměstání jsem se setkala s matkou několika dětí, párkrát rozvedenou, ale malou, slabou, hubenou. Děvku by v ní opravdu nikdo nehledal, naopak, většina kolegů ji zvala na snídaně, svačiny, přesnídávky, obědy - (nedělám si legraci, snídala i svačila kafe a brambůrky celé ty roky). Většina lidí nejen kolegů (i ženy včetně mně) v základu trpěli ochranitelských komplexem, - bezbranná bytost s dětmi a dvěma vysokými školami.
a asi tak tři kolegové byli schopni a ochotni a tak strašně zamilovaní - postupem času - že by ty mosty odpálili dynamitem. Vybrala si jednoho, takového trochu rváče, ten vztah nedopadl, asi sama potřebovala citlivější duši.
Takže tudy úplně ne.
Předchozí