Nečetla jsem úplně všechno, tak se omlouvam, jestli budu něco opakovat.
Montyiny články čtu ráda, ale z diskuse pod nimi taky začínám mít pocit, že u Monty "nic nejde" :-( Že sice chce pobavit, ale nechce poradit...
Nemusíš přeci dávat dítě od sedmi do jeslí, aby bylo v kolektivu. Můžeš zajít třeba do mateřskýho centra (kluci se tam zabaví skoro sami a nemysli, že se tam musíš bavit o plenkách a kašičkách - i v MC jsou normální lidi (náhodou taky matky) a já si tam s sebou občas beru i nějakou práci; může tam i babička). Taky si můžeš najít (třeba i přes net) podobně smýšlející kamarádku a vzájemně se navštěvovat (já takových našla už několik). Každopádně dětskej kolektiv ho může naučit spousu věcí o tom, že neni jedinej na světě a že jsou i silnější děti než on.
Bojek byl jeden čas taky agresor (on teda výhradně na děti, který mu něco braly, nebo měly něco co chtěl) - psala jsem tu o tom v jednom článku (http://www.rodina.cz/scripts/detail.asp?id=3335) Přešlo to samo po pár tejdnech, teď je z něj hotovej opatrovatel. Když od někoho něco chce, zkouší mu např. něco nabídnout výměnou, nebo mě tam přivede a já podle situace buď vysvětlim, že musí počkat, nebo že můžou spolupracovat.
Kili začal kousat (jen mě, poté, co jsem ho přestala kojit) někdy v červenci, děti občas bouchne (vlastně vždycky ty stejný), ale poslední dobou už to vypadalo, že s tim skončil, ale dneska v MC poprvé kousnul dítě - vzala jsem ho za ruku a velmi důrazně mu vysvětlovala že a proč se to nedělá (po zkušenostech s Bojkem rozhodně s kamennou tváří bez úsměvu) - vypadal, že mě vnímá, tak uvidim jak se to bude vyvíjet. Nekoušu ho na oplátku z důvodů, který tu napsala tušim Sally.
Takový to skákání po našem těle beru - ještě nemají odhad a občas se to přehoupne přes nějakou hranici, kdy jim oznámim, že to bolí, tak já si hrát nechci a končim. (Ale opravdu končim.)
Předchozí