Přidat názor k článku Markýz de Sade junior

Monty,

mám JEN 2 děti, pracuji (je to tedy psané na manžela) a stíhám i bez babiček a dědečků (jedna babička pracuje, jedna je v invalidním důchodu, táta mi loni zemřel a tchán pracuje).
Podle mne jde o to si určit, kolik času chci práci věnovat a kolik už ne..jde o to, najít si takovou práci, která se dá s dětmi stíhat, vzít si toho tolik, kolik toho jde s dětma dělat. Jenže to už je o tom uskromňování..ty používáš výraz vzdávat se něčeho, já ne. Používám výraz přizpůsobit se... u Tebe (a zřejmě i Tvého manžela) přizpůsobit se rovná se vzdát se?
Já se snažím svým dětem přizpůsobit a to i bez cizí
pomoci (tj. pomoc babiček),

Monty, píšeš toto:
Krom toho nevidím rozdíl mezi tím, jestli je dítě v jeslích nebo těch 6 hodin denně u babičky a dědečka.
V TOM tedy já velký rozdíl vidím.
1. V tom, že v jeslích pracují (doufám) mladší lidé, než kterým je 70 let, tím myslím jako to, že mají víc sil, energie a nápadů se dětem více věnovat (sama píšeš, že tcháni už bývají unavení - tedy takhle úplně přesně jsi to nenapsala, ale tak nějak podobně to vyznělo)
2. V tom, co jsem Ti psala v předchozím příspěvku, tj. v nemocnosti dětí. Tvůj syn má 50% šanci být po Tobě Atopik a může být tedy nemocnější než ostatní děti. Já neříkám, že bude, ale to riziko tam je. Dále, v jeslích či ve školce děti ze začátku nemocné prostě jsou, lékaři mluvěj o tom, že se musej "promořit". Máš rozmyšleno, jak to pak budeš dělat? Budeš mít sílu dítě se čtyřicítkou balit sama v noci zábalů (manžel Ti s ním zřejmě nepomůže, když píšeš že když si doma Ty, tak se o ndítě nestará), budeš mít sílu s nemocným dítětem v noci pracovat?
Nebo odsuneš zakázky, počká Tvoje práce, až se dítě uzdraví? Píšeš, že se Ti Stáník nikdy v noci nebudil..co když se prostě nemocí budit bude a Ty už nebudeš moct v noci pracovat? Nebo myslíš, že Ti manžel začne v těchto chvílích pomáhat? Nebo dítě odvezeš ke tchýni s tím, že Ty musíš něco dodělat?
3. Jinak si Monty myslím, že se měníš k od toho hipíka k tomu "normálu"...ještě nedávno jsi tu přece psala, že budeš Stáníka učit doma sama a teď už přemýšlíš, kam bude chodit do školy? Ještě nedávno jsi horlivě psala, že nejraději jezdíš vlakem a že auta jsou FUJ a teď si děláš (nebo budeš dělat) řidičák...jo a dost mne dostala ta stárnoucí těla:-)) Jsem tuším o rok starší a stále si nepřipouštím, že mám stárnoucí tělo...no možná bych se nad sebou měla zamyslet :-)

A ještě něco pro Sosana:
Myslím, že přeháníš (mluvím o Tvém třetím odstavci)..nedávno jsi mi tu napsal, že já se zásadně bavím o něčem jiném, než je debata..no já tomu říkám, že mluvím v souvislostech :)..píšu si jen s tím kdo mne zajímá, což zrovna Monty je ..vzhledem k tomu jednomu mému minulému zaměstnání...jinak bych se s nějakými odpovědmi pro Monty opravdu nepsala.
Opravdu si myslím, že v tom třetím odstavci mluvíš o něčem jiném, než je téma tentokrát Ty, že chceš jen zase několik lidí otrávit, zesměšnit. MMCH: Pokud čteš Monty pozorně, tak víš, že už dávno v garsonce nežije.

Milada

PS: ještě mne něco napadlo...už jsem tu o tom psala minule..pokud je Stáník opravdu hyperaktivní, tak máš nejvyšší čas začít shánět odbornou pomoc. Můžeš se začít pídít po tom, co, jak a koho s těmito dětmi rodiče cvičí..nedovedu si představit, že třeba logopedii či grafomotoriku (u Vás by to byly třeba cviky na zklidnění Stáníka) s mými dětmi cvičí babičky, hlídací slečna či že to s nimi cvičí v jeslích (to už vůbec nejde) tohle je prostě na mne samotné, popř. na manželovi..tj. na tom, KDO s dítětem na ty konzultace chodí. My jsme se třeba na konzultacích s manželem pravidelně střídali (abychom byli v obraze oba) - ty cviky je nutné dodržet přesně a cvičit třeba 6-8 za den, nebo logopedka chodila k nám domů a u té hodiny jsme byli oba.. Ovšem z toho, co jsi o manželovi psala dost pochybuji, že by něco takového s Vaším synem cvičil, takže je to na Tobě.

Milada