Přidat názor k článku Markýz de Sade junior

Milado,
z toho, co píšeš, mi v podstatě vyplývá, že spíš než jesle budeme shánět paní na hlídání. Taky mi to přijde lepší, když se dítěti věnuje jen jeden člověk a do kolektivu s ním může chodit - třeba do těch mateřských center nebo na hřiště. Otázka je, kde ji vzít. Nesvěřím dítě jen tak někomu, koho neznám. Kdyby moje nezaměstnaná máma nebydlela 100 km daleko a neměla na starosti osmdesátiletou babičku, tak by to bylo ideální, mámě je 54 a energie má poměrně dost, navíc je sama hodně dětinská, takže si s dětma rozumí. Normálně bych ji zaměstnala. Takhle nevím... přes agenturu by to bylo podstatně dražší, ráda bych se vešla do nějakých 15ti tisíc měsíčně.
K práci - moc si jí přizpůsobovat nemůžu. Už jsem to tu psala, když jednou nějaký kšeft odmítnu, příště žádný nedostanu. Můžu se na ní leda úplně vykašlat... ale to zas nechci, baví mne to a ty peníze taky nejsou k zahození. Pořád mám ještě 400 tisíc sekeru na bytě. Navíc teď budeme rozjíždět tu pobočku v Anglii - kdybychom se tam chytli, bylo by to daleko snazší, mohla bych se na většinu kšeftů, které mne teď živí vykašlat, ale to je otázka, taky to vyjít nemusí. Uvidíme.

Škola - tu domácí výuku jsem ještě úplně nezavrhla, to se právě uvidí podle situace. Když si to budu moct časově dovolit, tak proč ne. Jenže on taky Stáník může sám chtít chodit do školy. To teď nemůžu vědět, je ještě malej. S autem je to totéž, ne že bych ho nějak moc chtěla, ale pro syna je to prostě pohodlnější... já se jako dospělej člověk můžu sebrat a jet vlakem nebo autobusem kam chci, jenže dítěti se musí stavět na čůrání, dlouhá cesta ho nebaví, pořebuje se proskočit, vylézt ven... letadlem se všude lítat nedá. :o)