Než jsem šla rodit, bála jsem se neznámého. Manžel mi musel slíbit, že kdyby se se mnou něco stalo, postará se o naše dítě, co možná nejlépe. Slíbil mi to. Tak jsem do toho šla sice s obavami, ale na smrt jsem nemyslela. Ani v posledních krutých hodinách porodu, kdy mi začaly křížové bolesti a upadala jsem do bezvědomí. Nějak na to nebyl čas. I když jsem při stazích řvala, že umřu, nakonec tu jsem.