Přidat odpověď

Bála jsem se. Každý rok několik rodiček zemře. Porodnictví je velmi rizikový obor, i při postupu lege artis. |Pamatuji embolii plodové vody s následnou těžkou poruchou srážení krve, velká fakultní nemocnice, maximální péče a nepodařilo se rodičku zachránit. Jsem původně anesteziolog, znám to ze strany anestezie i ze strany chirurgů, všude mohou hrozit život ohrožující komplikace. Můj první porod: SC, velmi zručný porodník od Apolináře, během operace perforovaný varix na pánevní kosti, krvácení šlo špatně zastavit. Měla jsem epidurál, takže přesně vím, že když tento decentní člověk začne používat neslušné výrazy, je něco dost špatně. U druhého SC anestezioložka krásně elegantně píchla epidurál, aplikovala vypočtené množství anestetika (ještě jsme si u toho zavtipkovaly jak nám holkám spolu hezky jde), ale během operace se látka dostala i jinam než měla, takže poruchy dechu i oběhu. Vše se zvládlo, strach jsem měla veliký, protože když jsem ještě vnímala, přesně jsem věděla, kam až to může dojít. Vše se zvládlo. Nevím, jestli strach je správné slovo. Vůbec nepovažuju za samozřejmé, že si žena po porodu odnáší domů zdravé dítě. Medicína je nevyzpytatelná, i pokud nikdo neudělá žádnou chybu, vše se může zkomplikovat.