Přidat názor k článku Čím chci být, až budu velká

Anarad, závidím, že jsi pravděpodobně sebevědomá a úspěšná žena.
Já to tak bohužel nemám a proto článku rozumím. Po dlouholetém pobytu s dětma doma(manžel byl dost vytížený v práci, bydleli jsme dost daleko "civilizaci" a babičkám, bez PC a internetu - velká chyba) se mi povedlo najít zajímavou práci za minimální mzdu, která byla po 3 měsících zrušena, navíc moje děti těžko nesly, že jsem málo doma.
Pak jsem hledala dál a našla pozici, kam pan ředitel moc ženskou nechtěl a nakonec jsem ustoupila chlapovi, co nastoupil měsíc po mě. Po víc jak roce hledání se nade mnou ustrnula jedna blond dáma. A já blbec jsem se cítila nedoceněná (asistentka obchodního oddělení, která byla několikrát přeskočena při možné změně pozice) a odešla jsem za vysněnou prací. Ale ten kolektiv a pan šéf mě málem dohnaly k psychiatrovi, tak jsem to před nadcházející krizí vzdala.
Teď jsem doma, sice pomáhám manželovi s daněmi, ale už nevím, pro jakou práci se mám rozhodnout. A když jsem začala odepisovat na inzeráty, tak se mi stejně nedaří.
Bellano, bude mi brzo 40 a stále se hledám. Když nebudeš moc najít práci, třeba Ti pomůže, že píšeš zajímavé "příběhy". Držím palce.