Přidat názor k článku Čím chci být, až budu velká

Ivko, Bellano a dalsi, hledani smyslu je dulezite v kazdem veku, a to jak smyslu prace (zapojeni do pracovniho procesu a financni zajisteni), ale i hledani smyslu zivota a vlastni seberealizace, ktera se budto muze financne zurocit, ale i nemusi (hodnota seberealizace nemusi byt podminena penezi...). Za sebe muzu rict, ze jsem se na RD NASLA. A trvalo mi to rok, prvni dite bylo neplanovane, sotva jsem vystudovala VS a necele dva roky pracovala ve firme, kde me cekal profesni rust, uz jsem sla domu se starat o mimino. Prvni rok jsem trpela a nedovedla jsem si predstavit, ze "pece o potomstvo" by melo byt smyslem a naplni nekolika dalsich let...A byl to muj manzel, ktery mi povida: "A proc nezacnes studovat to, co te bavi? Nejaky rekvalifikacni kurz o umeni, historii, pamatkach, mohla by jsi byt pruvodkyni!" Dodneska nechapu, ze me to nenapadlo drive, byla jsem z plenek a kasicek tak zblbla, ze bych si ani netroufla na neco takoveho pomyslet...Behem dalsich let jsem si udelala 3 kurzy, zacala jsem prilezitostne provadet cizince a ted pracuju na tom, abych si zalozila vlastni firmu....A jsem tak spokojena s kombinaci pece o potomstvo a doplnovanim si znalosti z oboru, ktere jsou vlastne mym konickem, ze dokonce premyslime, ze bychom vyhledove zapracovali na 3.diteti...Myslim si, ze na RD je dulezite ziskat zpatky svoje SEBEVEDOMI, musi se na tom pracovat a i me to stalo slzy a pocity nemohoucnosti a menecennosti, ale ve chvili, kdy se postesti a ty najdes, co te fakt bavi (plus podporu a pomoc od svych nejblizsich), tak je to parada! Taky se nesmis bat experimentovat, musis byt pripravena vzdat se pohodli pravidelneho rezimu a vystoupit ze zabehlych koleji....Preju odvahu a otevrenou mysl! M.