Přidat odpověď

Ahoj, tak nevím jestli už není na odpověď pozdě.. ale... nedávno jsme řešili stejný problém- já pokřtěná, svaté přijímání, biřmování, manžel vživotě nebyl v kostele, chtěla jsem na Starém Brnu u Augustiniánů pokřtít naše novorozená dvojčátka.... A musím napsat o obrovském rozčarování - byť jsem tam šla v úředních hodinách farnosti, farář se ani nenamáhal mě přijít alespoň pozdravit. Křest se mnou projednávala nějaká jeho administrativní zástupkyně či co - ta jakmile se dozvěděla, že nejsme s manželem sezdaní v kostele prohlásila, že jsem vlastně svobodná matka a budu muset nastudovat nějaké jejich materiály - vpodstatě základy bible, apod. - a začala je přede mě skládat do komínku. Prý až je nastuduji, tak budu z nich psát tři testy a jestliže uspěji, tak farář určí datum křtu.... Upřímně řečeno, paní jsem sdělila, že mít čas na čtení čehokoli, radši si v současné době přečtu např. od Švejcara péči o dítě a šla jsem pryč, takhle si teda křesťanský přístup nepředstavuji... S nostalgií jsem si vzpomněla na nejvzácnějšího člověka ve svém životě, pana faráře s velkým F Matušinu, kterého jsme jako děti milovaly, na jeho faře jsme trávily spoustu času, pomáhaly mu v kostele a měl pro nás spoustu vlídných slov a trpělivosti, i když jsme mu při pomoci v kostele spíš zavazely. Ten nikdy nikoho neodmítl, úřední hodiny taky neměl a vždy tady byl pro ty co ho potřebují, nikdy by se takhle nechoval k někomu kdo přišel žádat o křest¨... Takže jsem paní poděkovala, řekla, že děti nechám pokřtít jinde a odešla jsem... Jeli jsme do Bílovic nad Svitavou, tam se narodil a žil manžel, já už značně skeptická dopředu, fakt, a obrovské překvapení... Pan farář moc milý, příjemný, pěkně jsme si popovídali asi 2 hodiny - většinou o společných známých, o našem společenství, do ničeho nás nenutil, k mému manželovi se taky choval moc pěkně - nic mu nenutil, "nesundával ho ze stromu" jak já říkám, fakt moc příjemně strávený čas. Samotný křest byl pro nás obrovský životní zážitek - hlavně díky panu faráři, kterému bylo jasné že třičtvrtě přijevší rodiny nebylo nikdy v kostele a dokázal vše úžasně zorganizovat, takže jsem si mohla vklidu nad našimi dvojčátky poplakat