Jsem tu na rodince nováček (pokud nepočítám prohlížení fotek). Mé první dojmy po přečtení komentářů k článku Monty jsou následující:
1. Ćlánek by neměl psát nikdo, kdo nepřijme s nadšením rady ostatních.
2. Snaha o rozvedení diskuse do dalších rovin není vítaná.
3. Pracující matka = nedobrá matka, neboli matka která se dítěti nevěnuje 24 hodin denně by asi neměla zakládat rodinu.
4. Pokud nemám aspon 2 děti, manžela co mi nepomáhá s domácími pracemi a příjem na úrovni životního minima, nemám nárok na žádné starosti a trápení, protože ostatní co tomuhle modelu odpovídají zvládají vše s přehledem, kdežto já bych byla fňukna.
5. Prostě, každá odlišnost od tzv. "normálu" (který ovšem nikdo nedefinoval) je tu potírána.
Dítě zatím s mužem nemáme, nicméně už ted hovoříme často o tom, jak to zařídíme, až jej mít budeme. Zatím to vidíme takto, po dobu kojení budu doma, po půl roce až roce se vrátím do práce na částečný úvazek, neb jednak mám o něco málo vyšší příjem než manžel, ale zejména proto, abych nevypadla z odborné praxe. A přesto si nemyslím, že bych si rodinu neměla pořizovat když už ted vím, že nehodlám být s dítětem 24 hodin denně po dobu X let. Dobrá a fungující rodina snad není o tom počtu hodin, ale o intenzitě a náplni a využití těch , které strávím se svým dítětem dohromady. Každý svého štěstí strůjcem, a každý máme jinou představu o modelu fungující rodiny. To ,že některý model převažuje co do absolutního počtu přece neznaméná, že je jediný správný a kdo se mu vymyká je divný, nebo snad ano?
Předchozí