Přidat odpověď

Janaje, pro mě je Bůh skutečná láska.
A co je to láska? :
Když moje babička onemocněla artrózou, nemohla už se
ohnout a nalakovat si nehty na nohou. Tak to za ní pokaždé dělal můj
dědeček, i když sám měl artrózu v rukách.

Když někdo vyslovuje tvoje jméno tak trochu jinak.
A ty prostě víš, že tvoje jméno je v jeho ústech v bezpečí.

Něco, co je s tebou v pokoji, když rozbalíš dárek a zaposloucháš se.

Když ti štěně olíže celý obličej i přes
to,žes ho nechala doma samotné celý den.

Když mi zemřela maminka a plakala jsem, vplížila se do ložnice moje malá dcera.Vlezla mi na klín a jen tak tam zůstala mlčky sedět.
Manžel se ptal starší dcery, co mi malá povídá.“Nic tati, jen mamince pomáhá brečet“…

Když za mnou jezdil každý den 180 kilometrů, aby mi půl hodiny nosil pytlík s močí a druhý s krví, podpíral mě a procházel se se mnou na poledním podzimním sluníčku.