Já to nevidím tak zle. Život je pestrý a je třeba jen pečlivě vybírat. Ze synových(9 let) PC her je 30%naučných (např. z časopisu Junior), 50% neškodných blbinek (skákačky-Táta hrdina) a zbytek letecké- a autosimulátory. Krvák žádný. Ale musím stále namátkou monitorovat, co se na PC děje. Ale vše nemůže stejně člověk uhlídat. Ve škole si děti zakládali na nejmenovaném serveru e-mailové adresy. Doma jde synek do své schránky a JUK! už na něj mává z banneru vyvinutá nepříliš oděná slečna a láká, aby jí zavolal... Mladší synek po týdnu marodění, kdy už nevíme co by, kouká po ránu na pohádku na tv barrandov a JUK! vprostřed pohádky upoutávka na VELMI drsný horor s ukázkou...ANO, to vše přináší naše společnost a děti před tím nelze odizolovat. Podle mě je řešení co nejvíc s dětmi BÝT, komentovat dění kolem (PC, TV, reklamy...), vysvětlovat, přidat svůj pohled na věc. A doufat, že snad jsme do dětí vložili nějaké hodnoty a zásady a těch se budou držet