Přidat názor k článku Markýz de Sade junior

Babičky odjakživa byly jsou a budou těmi správnými parťáky pro děti!
Nevím, jak jsi došla ke korelaci: hlídání babičkou - agresivní batole.
Té mojí je například 80 let a syna hlídá od jeho 9 měsíců jeden celý den v každém týdnu (když jsem ve škole). Oba dva se na to vždy náramně těší. Dítě může s babičkou zažít spoustu lumpáren, co máma nedovolí nebo na ně nemá čas a náladu. (Hrajou třeba polštářovou válku apod.)Pozná, že staří lidé nepatří do starého železa, ale jsou součástí lidské společnosti do které svým vlastním způsobem přispívají. Pro babičku je to zase výborná ergoterapie. Nejhorší na stáří je pocit zbytečnosti...


Pro Monty:
Ten sadismus ve věku okolo dvou let není žádná tragedie. Dítě zjistilo, že může ovládat své okolí a snaží se tuto schopnost prozkoumat a využívat. Nerozlišuje však mezi živými a neživými subjekty. Jen se mu líbí, že na jeho působení někdo nebo něco reaguje. Např. tě kopne a ty zakřičíš - no není to sranda? Povedlo se mu vzbudit reakci! Některé děti v tomhle věku třeba mučí domácí zvířata (nejedna kočka by mohla vyprávět), i pan Čapek tomu přeci věnoval kapitolu v Pejskovi a kočičce.
Takže -1. nedělat z toho unáhlené závěry,
ale 2. stanovit dítěti hranice!!! Třeba čtyřistakrát mu sdělit (verbálně nebo i fyzicky), že jeho chování je nepřípustné.
Pouze pokud by ho to nepřešlo tak do 3-4 let, začala bych to řešit přes psychology. Monty, vím, že jsi liberální matka, ale prosím tě v tomhle případě si uvědom, že pro dítě uděláš nejlíp, když mu pomůžeš stanovením hranic najít jeho místo ve světě. Potřebuje to.
Mnoho úspěchů a radosti se Stáníkem :-)