Přidat názor k článku Markýz de Sade junior

Pekna slohova prace, jenze pokud je to opravdu tak, ze uz ve 20 mes vas terorizuje tak jak popisujes, byt s nadsazkou, mas Monty velky problem. Literarni fikce je jedna vec, ale ten vas rodinny pribeh, jak z Tvych clanku vyplyva, je velmi neradostny.
Kdyz to Stanikovi nezarazite dusledne a jednomyslne s manzelem vcas, bude vam uz za par mesicu skakat po hlave. Mozna to uz dela,dosud je to treba legrace, ale az bude silnejsi, bude hur, bude mit i silnejsi ruce a pak vezme neco do ruky a ublizi nekomu, kdo to nebude cekat, treba malemu diteti, protoze mu bude brat jeho hracku.
Zda se, ze si "nevychovavate" zdrave sebevedomou osobnost, ale maleho tyrana. Rady nema smysl psat pod jakykoli Tvuj clanek, protoze o ne nestojis, (jen tak na okraj, ve Velke Britanii meli dlouha leta liberalni vychovu, kamaradka tam byla jako au-pair, to co licila, bych doma nechtela ani nahodou).

Tom mel pred koncem druheho roku problemy, ze kousal, kousl treba kamarada do ruky, co to udela, ten se rozplakal a neveril, ze mu to Tom provedl, kdybych tehdy razne nezakrocila a nevysvetlila mu to hned a na miste, pokracoval by, "vzdyt je to zabavne, jak Krystufek place".
Pokud to udela ve skolce, starsi deti si to nenechaji libit, treba ho kousnou na oplatku, bouchnou, povali, tak pochopi, ze to nema delat, protoze to proste boli. Proto nezavrhuji take odplatu rodice, durazne placnuti, pokud dosahne toho, ze dite nebude kousat, bit deti, protoze svoboda ditete konci tam, kde zacina hranice druheho.

Vysvetlovat, vysvetlovat a vysvetlovat, nic jineho se neda delat, trva to dost dlouho, bohuzel, ale vysledek stoji za to. Dnes uz je Tom ok, pochopil, ze se deti nebiji, nekousou a ze je lepsi se domluvit, nez brat veci nasilim, zkousi to porad, ale nastaveni pravidel do tri let povazuji za velmi dulezite.
Jsem se nejak rozepsala no nic, snad to je opravdu jen fikce... PS: jo a opravdu si taky myslim, ze pokud je pravda jen zlomek toho, co pises, opravdu Ti neni co zavidet. Marcela