Hujko, řekla bych přirozená úmyslná krutost. Rodiče si někdy myslí, že jméno dodá dítěti určitou náturu. Že záleží na tom, jak dítě bude jméno nosit. Že když se mu to dobře vysvětlí a bude vedeno k hrdosti na své jméno, bude to vyjímečný jedinec vystupující ze stáda všech ostatních, neoriginálních. Ale ono to tak někdy nemusí být. Povaha se předem neodhadne a ne každý je rád originální. Každý, kdo chce být originální, si může obarvit vlasy na modro, propíchnout nos, ret, stydké pysky, obléknout se jak Královna Koloběžka a projít se Václavákem. Bude to jeho volba. Jména se ale jen tak nezbaví. Sice si může jméno v dospělosti změnit, ale to až poté, co si v dětství a dospívání projde osobní bitvou, kterou může ustát s grácií, ale nemusí. Jsem pro různorodost jmen, ale pokud chce někdo opravdu originální jméno, může si ho dát sám sobě. Nebo se zkusit měsíc před narozením potomka takovým jménem představovat a sledovat reakce lidí. Třeba to i jemu samému bude nepříjemné a jméno pro své dítě si pořádně rozmyslí.
Předchozí