Přidat odpověď

No přiznám se, že já taky uvažovala jak si napíšu plán - co jim dovolím a co ne ... jenže pak jsem zjistila, že asi budu hlavně poslouchat sama sebe až porod začne. No a pak mě zavřeli do nemocnice se špatným tlakem a po týdnu pustili, že vyvolávat to nebudou, protože porodní cesty nepřipravené. a poslali mě domů ..... no ale břicho bolelo a bolelo celý den ... od cca 7 večera co 2 minuty! a já si nadávala, že jsem měkota, že nevydržím blbé poslíčky co jako budu dělat až budu rodit. A tak jsem lítala po bytě a hučela jak lokomotiva (bolesti furt co dvě minuty tak jsem si říkala že porod to určo není ten přece začíná co 10 minut a hlavně ráno mě viděl primář a řek, že jsem absolutně nepřipravená!!!!) ... po horké vaně asi v 9 večer už byly bolesti co minutu a já viděla všechny svaté - vydržela jsem to do půlnoci (teda hlavně manžel už mě nevydržel poslouchat) a odvezl mě do nemocnice - kde když se pan dr. vzbudil zjistil, že jsem otevřená a jde se rodid Takže joo holka - plánovat můžeš, ale někdy je ti to prd platné V podstatě o půl 1 ráno mě vyšetřili a v 1:47 se malý narodil .... řekla bych, že jak mi řekli, že rodím tak to začlo více bolet (psychika dělá neskutečně moc!!!) a uvažovala jsem že jim řeknu o něco na bolest (ale přišlo mi to trapné když sllíbili že už bude brzo konec ) ... zvládla jsem to bez ničeho - vlastně zcela přirozeně, chodil mě dr. kontrolovat, ale jinak jsem měla u ruky jen asistentku - držela mě za ruku, říkala ať si nestoupám na špičky , podporovala mě ... prostě teď po čase už to vidím, že to vlastně bylo fajn (v té chvíli mi to tak sice nepřišlo ale to je jasné) Manžel mi tam málem omdlel tak mu dali vodu a postavili ho k oknu