Suzann, ty jsi přesně pojmenovala to, co jsem prožívala(a někdy ještě prožívám) se svou tchýní. Odešla jsem z domova v 18 letech, protloukala se sama a ve třiceti se nastěhovala vedle tchýně
. Jsem konfrontační typ a rodinný mimozemšťan, takže to dohromady moc nešlo. Všichni se divili, že nechci, aby mi někdo žehlil a myl okna(i když to sama nestíhám, uznávám
). Ale je to taková škola života, stále si věci vyjasňujeme, občas to skřípne - ale jinak je fajn, že se máme, jak se máme. A že mají děti skvělé prarodiče, já jsem si svých moc neužila. Je to taková strategická hra - a už se učím, že výhra někdy není nutná, někdy stačí jen ta účast
.