a jsme u toho Monty, jakVás může Stáník brát vážně, když má bezpečně ověřeno, že vás nakonec udolá. ty a manžel jsme nebyli důslední, když jste přestali zalepovat ledničku, tak si odpověz na otázku, co tě víc otravuje, to že Stáník do té ledničk vleze, nebo to že tě nebaví něco dělat 20 X? Prostě to musíš udělat po 21, a možná ještě 50 x poté než Stáník pochopí, že to myslíš vážně. Malému dítěti nestačí něco říct a čekat že to pochopí, on si to musí prožít, jinak nepochopí souvislost.
Má to ten váš klučina s Vámi vlastně jednoduché. Dokážeš si představit, že až bude větší, bude se to stupnovat? Např. vám vezme peníze z peněženky, vy uděláte tytyty a schováte ji, najde ji jinde a vezme je zas, vy ji zase schováte a tak pořád dokola až rezignuješ, protoře tě nebude bavit tu peněženku pořád schovávat. Ale o to nejde, jde o to že tvé dítě musí vědět, že když stanovíš hranice, budou nedotknutelné i kdyby se na hlavu stavěl a i kdyby jsi to měla opakovat 150 x, protože jestli on něco vydrží, ty musíš o jedno víc, od toho jsi jeho matka.
A celá historka o malém tyranovi se nám tak smrskne na jen a jen nedůsledné a trošku líné rodiče, které jen nebaví pořád zalepovat lednici.
Předchozí