Přidat odpověď

Lessie,
jsem jedna z těch, kterou začínáš nenávidětUž jen to, že máš jednu špatnou zkušenost (aspoň jen jednu uvádíš) a začínáš personalisty nenávidět,je mi na tobě docela nesympatické. Jasně, souhlasím s tím, že ti mohl pan personalista odpovědět líp, na druhou stranu ti ze své zkušenosti musím říct, že všechno vidíš tak nějak neobjektivně. Nevím, jak je na tom pan personalista s časem, ale za sebe můžu říct, že jsem jediná personalista ve firmě cca 150 zaměstnanců a mou pracovní náplní není jen odpovídat uchazečům o práci. Jen to, abych byla slušná a všem odpověděla pouze podobné znění, které jsi uváděla, mě stojí min. 2 hodiny přesčasů každý den. Vlastně se tomu nedá říkat přesčas když mi ho nikdo nezaplatíAno, chápu, že ty to vidíš jinak, ale vy všichni jednotlivci máte pocit jedinečnosti, vůbec vás asi nenapadne, že personalistovi příjde každý den třeba 30 e-mailů denně jen s žádostí o práci, může k tomu mít dalších 30 tel. dotazů, ale k tomu všemu musí zařídit 100 dalších nezbytných věcí. V téhle době ač ti to vyzní tvrdě, si zaměstnavatelé můžou vybírat a na tvojí pozici se zcela určitě hlásilo spousta dalších lidí. A pokud tě na pozici vybrali a nevěděli, že studuješ, je zřejmé , že jim stačilo tvoje dosavadní vzdělání. Možná je trošku i tvoje chyba, že jsi nejspíše do už do životopisu nenapsala, že studuješ, aby se i zaměstnavatel mohl na tuto situaci připravit a rozhodnout se předem, zda je to překážka či ne.Možná pan personalista byl ten den šťastnej, že ti stihl odpovědět. Věř, že kdyby bylo toho času víc, ráda bych se každému věnovala třeba hodinu denně, chtěla bych si s lidmi povídat a ptát se, vysvětlovat. Ale není to tak jednoduchý, jsme taky jenom lidi.