Přidat názor k článku Otcovské fejetony: Nevezmeš!

Psychouši, není to pitomost. Kupříkladu v Praze kolem Hlavního nádraží se běžně povalovali (teď tam tudy už nechodím, nevím jaký je aktuální stav) rumunské žebračky s miminy ležícími na chodníku v dekách. Když projížděli tramvaje kolem této oblasti, tak hlásili, aby si cestující dávali pozor na osobní věci, že se projíždí oblastí se zvýšeným výskytem krádeží. Jejich partneři si patrně obstarávali obživu. Bylo tam snad tolik krádeží v době, kdy se tam podobný póvl nepovaloval? Ani náhodou.
Když se přesuneme z Hlavního nádraží do vilkových čtvrtí na předměstí. Tady se zas objevily bandy zlodějů, kteří nekradou pouze v nepřítomnosti majitelů domů, ale normálně vlítnou v noci do plně obsazeného domu, místní svážou izolepou a následně dům vyloupí. Takovýto způsob krádeže také nebyl v čechách obvyklý a je doménou tlup pocházejících z bývalého SSSR.
Zkuste si přijet kupříkladu do Anglie, jak budete na hranicích dělat pohovor, prokazovat kolik máte s sebou peněz a když vám najdou v batohu montérky, tak vás vyhodí a nevpustí do země. Nebo si zkuste vyřídit vízum do USA. Xenofobie? Ne, je to obyčejná sebeobrana - na západě obvyklá, kterou my se musíme teprve učit. A nenaučíme se ji tím, že se díky své přebujelé slušnosti necháme od těchto lidí potupně okrádat.
Podle mého měl těch zmíněných 12 korun sebrat první cestující a dát si je bez uzardění do kapsy, protože prostě měl štěstí - jako kdyby kupříkladu vyhrál ve sportce. Chybou bylo pouze to, že se styděl.
Až když se naučíme chovat se takto, můžeme se pak rozhodnout, že z naší dobé vůle z našeho svobodného rozhodnutí něco vrátíme. Ale k tomu musíme dospět vnitřním vývojem. Vracet věci ze strachu před božím trestem považuji osobně za ten nejnižší stupeň vývoje na této cestě, který vede přes sebevědomou sobeckost teprve k svobodnému sdílení a citově nevydírajícího soucitu - tolik k tomu ateistickému česku.