Přidat odpověď

Také mám takové strachy. Cítím to velmi podobně a taky mám trochu strach o sebe, jak zvládnu další nastřižení. Žádný problém jsem neměla, ale mám z toho zvláštní pocit. Jak zvládneme starost o Jáchyma, když budu zase na rizikovém a budu muset do nemocnice. Že např. 2 měsíce bez mámy je pro takového prcka moc. Někdy mám strach, že jsme se prostě do toho neměli pouštět tak brzy, když jsme daleko od rodiny. Na druhou stranu doufám, že toho sourozence jednou ocení, že bude rád, že má k sobě part´áka a že samotnému by mu časem bylo smutno. A když jsme takový kočovníci, tak vždy bude mít alespoň jednoho kamaráda, který se bude stěhovat s ním